Kapitola VII. Rozpočet a jeho sledování

Princip Státní pokladny

V současné době mají EKIS modul na rozpočet v sobě pevně zakomponovaný. Bývaly ale doby, kdy tomu tak nebylo. Pro přípravu, schvalovací procesy vlastního rozpočtu, nároků a rozpočtová opatření existovaly samostatné programy. Mělo to své důvody, které časem pominuly. Zpracování se zjednodušilo, nemusí migrovat data mezi rozpočtovým programem a EKIS. S modulem rozpočet pracují rozpočtáři. Pro nás účetní je důležitá až finální podoba rozpočtu a je lhostejné, zda jde o prvotní rozpis, nebo je konečný stav dosažen rozpočtovým opatřením.

Před spuštěním Státní pokladny dostávalo Ministerstvo financí (MF) pravidelně měsíčně přehledy o čerpání rozpočtu jednotlivých OSS. Nyní má MF prostřednictvím Státní pokladny nástroj pro sledování čerpání rozpočtu „v přímém přenosu“. Rozpočtová skladba byla proti té současné taky výrazně jednodušší. Se vznikem Státní pokladny dostala název identifikace koruny.

Za předchozího ekonomického systému se na VŠE hlásala v systému řízení nepřímá úměra mezi stupněm řízení a podrobností informace. Graficky se to znázorňovalo pomocí rovnoramenného trojúhelníku. Zobrazoval se jako pyramida. Státní pokladna ale přetočila pyramidu o 180 stupňů na její vrchol. To vše za nemalé náklady. Pořízení Státní pokladny stálo daňového pokladníka vyšší jednotky miliard korun. Efektivita celého projektu nebyla nikdy NKÚ zkoumána.

Před startem Stání pokladny před deseti roky byl systém sledování rozpočtu z určitého pohledu jednodušší. OSS měly řadu účelových výdajových účtů, ze kterých se daly hradit předem definované výdaje. Byl samostatný výdaj