Kapitola VI. Administrace ekonomických informačních systémů

Přístupová práva

Určit, kdo co v informačním systému může nebo nemůže, se definuje pomocí přístupových práv. Jednotliví dodavatelé k této problematice přistupují různě. Do takřka absolutní dokonalosti to dotáhli ti, kteří své systémy prohlašují za objektově orientované. Ptát se na to, co je v programu objektem, nemá smysl. Je to takřka všechno. Smysluplnější je opačná otázka, co v programu objektem není? Vedle jednotlivých dokladových řad je objektem např. konkrétní tisková sestava nebo výkaz. A jde specifikovat více než deset činností, které se s objekty dají provádět. A tyto činnosti se dají někomu povolit a jinému zakázat. Nastavení přístupových práv na přání uživatele se stane oříškem i pro autory objektově orientovaných IS. V komerční sféře jsou ekonomické údaje o hospodaření firmy citlivými údaji. Vybrané účetní jednotky ale podléhají zákonu o svobodném přístupu k informacím. Své ekonomické výsledky reportují MF, které je zpřístupňuje veřejnosti. Nemohou s nimi dělat tajnosti. Na druhou stranu ale nemohou přehlížet problematiku kybernetické bezpečnosti ani ochranu osobních údajů.

Potenciálně každý zaměstnanec organizace má právo žádat o přístup do EKIS. Potvrdí-li to jeho nadřízený, nemůže ho administrátor odmítnout. Kdokoli může být pověřený sledováním čerpání rozpočtu či sledováním nákladů daného střediska, zadat do IS objednávku nebo smlouvu či vyplnit v EKIS domácí cestovní příkaz.

Každý EKIS bude mít číselník uživatelů, ve kterém budou evidováni všichni, kteří mají do EKIS přístup. Při přijetí nového zaměstnance se dříve nebo ještě dnes na listinném formuláři