Finanční plánování ve veřejné správě (4. část)

Krátkodobé finanční plánování (horizont jednoho roku)

Krátkodobý finanční plán ve veřejné správě představuje praktickou a bezprostřední rovinu plánování, která navazuje na strategický a střednědobý plán. Zatímco strategický plán určuje směřování organizace v horizontu čtyř let a střednědobý plán převádí tyto cíle do dvou až tříletého rámce, krátkodobý plán se soustředí na konkrétní roční období. Jeho hlavním cílem je zajistit, aby se dlouhodobé priority skutečně promítly do každodenního hospodaření a aby organizace dokázala pružně reagovat na aktuální potřeby a podmínky a zároveň korigovat finanční vývoj tak, aby byly dosaženy stanovené střednědobé a zejména dlouhodobé cíle, které umožní naplnit stanovenou vizi organizace.

Proces tvorby krátkodobého finančního plánu začíná vyhodnocením střednědobého výhledu a jeho rozpracováním do ročního finančního plánu, jenž je následně podkladem pro tvorbu ročního rozpočtu. Organizace musí detailně zmapovat očekávané příjmy a výdaje na daný rok, přičemž se vychází z aktuálních dat o daňových příjmech, dotacích, transferech a vlastních výnosech. Současně se stanoví provozní náklady, mandatorní výdaje a investice, které mají být zahájeny nebo dokončeny v daném roce. Prakticky to znamená sestavení rozpočtových kapitol, jejich časové rozvržení a určení odpovědnosti za jejich plnění. Krátkodobý plán tak vytváří konkrétní rámec pro kontrolované operace, které budou podléhat předběžné, průběžné i následné kontrole podle § 11 a § 26–27 zákona o finanční kontrole.

Krátkodobý plán musí být dostatečně konkrétní, ab