Finanční plánování ve veřejné správě (3. část)

Střednědobé finanční plánování (horizont dvou let)

Proces tvorby střednědobého finančního plánu začíná vyhodnocením strategických cílů a jejich rozdělením do dílčích kroků, které lze reálně naplnit ve dvouletém období. Organizace musí nejprve provést aktualizaci příjmové a výdajové části svého rozpočtového rámce, aby bylo zřejmé, jaké zdroje jsou k dispozici a jaké závazky je nutné pokrýt. Prakticky to znamená sestavení projekcí příjmů z daní, dotací, transferů či vlastních výnosů a zároveň vyčíslení provozních nákladů, mandatorních výdajů a investičních potřeb. Tento krok je nezbytný pro to, aby se střednědobý plán opíral o reálná data a nebyl jen teoretickým dokumentem. Odpovídá to kontrolním metodám uvedeným v § 6 odst. 1 písm. e) zákona o finanční kontrole, kdy se analyzují údaje ve finančních výkazech a jejich vzájemné vztahy.

Následně se stanoví prioritní investice a projekty, které mají být realizovány v prvních dvou letech plnění strategického plánu. Organizace musí rozhodnout, které projekty jsou nezbytné, které lze odložit a které je možné financovat z externích zdrojů. V praxi to znamená sestavení portfolia investic, jeho časové rozvržení a určení způsobu financování, například z vlastních zdrojů, dotací, úvěrů či partnerství. Součástí tohoto kroku je také scénářová analýza, která ukazuje, jak se plán může vyvíjet v případě optimistického, realistického či napjatého vývoje příjmů. Přitom je nutné kontinuálně provádět identifikaci rizik, jejich posouzení a vyhodnocení a výsledky tohoto posouzení promítat do připravovaných scénářů a varia