Finanční plánování ve veřejné správě (2. část)

Strategické plánování (horizont čtyř let)

Strategické finanční plánování ve veřejné správě je proces, který musí být veden prakticky a systematicky, aby nepředstavoval pouze formální dokument, ale skutečný nástroj řízení a oporu vnitřního kontrolního systému. Je nezbytné, aby od počátku bylo jasné, že strategický plán není jen interní cvičení, ale závazek organizace veřejné správy vůči občanům, jiným příjemcům jejich služeb, zřizovateli i kontrolním orgánům.

V § 4 odst. 1 písm. c) zákona o finanční kontrole je jako jeden z hlavních cílů finanční kontroly uvedeno včasné a spolehlivé informování vedoucích orgánů veřejné správy o nakládání s veřejnými prostředky za účelem účinného usměrňování jejich činnosti v souladu se stanovenými úkoly. Strategický plán je právě tím nástrojem, který tyto úkoly formuluje a vytváří rámec pro jejich naplňování. Proto se hned na začátku určí řídicí struktura, která celý proces povede. V praxi to znamená, že vedení jmenuje menší skupinu složenou z vrcholových manažerů a klíčových odborníků, kteří koordinují práci jednotlivých útvarů. Nejde o to, aby se vytvořil široký výbor, ale aby byla zajištěna efektivní koordinace a jasná odpovědnost v souladu s § 25 odst. 2 zákona o finanční kontrole, jenž vyžaduje, aby vedoucí orgánu veřejné správy stanovil postavení a působnost organizačních útvarů a zaměstnanců tak, aby fungovala řídicí kontrola i interní audit.

Dalším z kroků je diagnostika současného stavu. Organizace musí vědět, odkud vychází, jaké má silné a slabé stránky, jaké jsou její finanční možnosti a jaké potř