Český účetní standard pro finanční instituce č. 106 - Opravné položky

Český účetní standard pro finanční instituce č. 106

Opravné položky

1. Obecné zásady

1.1. Opravné položky se tvoří k účtům majetku a jiných aktiv, který se neoceňuje reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, v případech, kdy snížení hodnoty majetku v účetnictví je prokázáno na podkladě údajů zjištěných zejména při inventarizaci a není trvalého charakteru.

1.2. Účtování tvorby a použití opravné položky přímo ve prospěch nebo na vrub příslušného účtu majetku není dovoleno. Opravné položky se tvoří na vrub účtové skupiny 65 a jejich použití se účtuje ve prospěch účtové skupiny 65 nebo 75. Rozpuštění opravných položek pro nepotřebnost se účtuje ve prospěch účtové skupiny 75.

1.3. Opravné položky se netvoří:

1. na zvýšení hodnoty aktiv, tzn. že opravné položky jsou tvořeny maximálně do výše ocenění v účetnictví (účty opravných položek nesmí mít aktivní zůstatek),
2. k aktivům oceňovaným reálnou hodnotou nebo ekvivalencí.

1.4. Při stanovení výše opravných položek účetní jednotka zohledňuje jejich zajištění, které je ve formě např. finančního aktiva přijatého v reverzním repu (přijatý kolaterál), zástavy, přijaté záruky, úvěrového derivátu, pokud současně vyhoví následujícím podmínkám:

1. má právní jistotu, že se při selhání dlužníka může ze zajištění uspokojit (např. realizací zástavy, prodejem kolaterálu),
2. zajištění zohlední nejvýše v současné čisté realizovatelné hodnotě zajištění, pouze ve výši, která neslouží k zajištění jiných jejich aktiv nebo aktiv třetích osob (mají-li nárok na uspokojení před účetní jednotkou)