Zkušební doba

Odpověď:

Ano, je to pravda. Zákon č. 120/2025 Sb. provádí v právní úpravě zkušební doby v zákoníku práce několik změn. V ustanovení § 35 odst. 1 ZP se výslovně stanoví obligatorní písemná forma zkušební doby, a že nejzazším termínem pro sjednání zkušební doby je den vzniku pracovního poměru. Též se uvádí, že lze zkušební dobu sjednat i v případě jmenování. Hlavní změnou však je, že dochází k úpravě maximální délky zkušební doby, tyto limity se navyšují, a to u řadového zaměstnance o 1 měsíc a u vedoucího zaměstnance o 2 měsíce. Nadále také platí, že zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou. Doplňuje se možnost zaměstnavatele se zaměstnancem dodatečně prodloužit již sjednanou zkušební dobu, což podle stávající právní úpravy nebylo možné. Toto ustanovení tak nově umožní zaměstnanci a zaměstnavateli např. při sjednané 2měsíční zkušební době její následné prodloužení na 3 měsíce, pokud se strany shodnou na tom, že je vhodné pokračovat v „testování“ pracovněprávního vztahu.

Novela dále řeší některé aktuální aplikační a výkladové problémy spojené se zkušební dobou, kdy se v odborné veřejnosti objevuje i výklad, že je zkušební doba prodlužována o dny kalendářní, nikoliv pracovní. Takový výklad ovšem odporuje jak dikci zákona, tak smyslu předmětného ustanovení. Za účelem zvýšení právní jistoty se proto výslovně stanoví, že se zkušební doba prodlužuje o pracovní dny zaměstnance (tedy o dny, na které připadá směna zaměstnance, což může být např. i sobota či neděle). Počet pracovních dní zaměstnance