Služební posudek

Odpověď:

Služební posudek vychází ze služebního hodnocení státního zaměstnance. Z jeho podstaty je ovšem zřejmé, že se svým rozsahem vztahuje k celé době trvání služebního poměru a není – na rozdíl od služebního hodnocení – omezen pouze posledním, dosud nehodnoceným obdobím. Nadto, služební orgán vydá státnímu zaměstnanci služební posudek i v případě, že služební hodnocení v době trvání jeho služebního poměru provedeno nebylo (například končí-li služební poměr státního zaměstnance ještě před provedením prvního služebního hodnocení). Vzhledem k tomu, že podle § 78 písm. a) ZSS je představený povinen řídit a kontrolovat výkon služby podřízenými státními zaměstnanci, průběžně hodnotit výkon služby státních zaměstnanců a podílet se na jejich služebním hodnocení, má služební orgán (i přes absenci služebního hodnocení) možnost obstarat nezbytné podklady pro vypracování služebního posudku v součinnosti s bezprostředně nadřízeným představeným, a proto služební posudek vypracuje na základě podkladů pro vypracování služebního hodnocení (průběžné hodnocení výkonu státní služby státního zaměstnance) a dalších podkladů pro služební hodnocení státního zaměstnance (písemné pochvaly za příkladnou službu, záznamy o přiznání věcných darů za příkladnou službu, rozhodnutí o odměně, písemné výtky a rozhodnutí o uložení kárného opatření za kárná opatření, nebyla-li zahlazena).

Služební posudek smí obsahovat jen skutečnosti týkající se výkonu služby. Ve smyslu rozsudku NS 21Cdo 1478/2006 musejí být tyto skutečnosti pravdivé a nesmějí vyjadřovat názor služebníh