Předpoklady vzniku povinnosti státního zaměstnance k náhradě škody

Odpověď:

Předně je třeba zdůraznit, že z ustanovení § 123 odst. 1 ZSS vyplývá, že náhrada majetkové a nemajetkové újmy vzniklé služebnímu úřadu nebo státnímu zaměstnanci se řídí částí jedenáctou zákoníku práce a že plnění pracovních úkolů podle zákoníku práce se pro účely tohoto zákona považuje za plnění služebních úkolů.

Povinnost nahradit jinému újmu má sekundární charakter, což znamená, že podmínkou jeho aktivace je porušení právní povinnosti vyplývající z primárního právního vztahu, kterým je služební poměr. Předpokladem povinnosti státního zaměstnance k náhradě škody je tedy existence služebního poměru ke státu.

Předpokladem vzniku povinnosti k náhradě škody je zpravidla:

• porušení právní povinnosti,
• vznik škody,
• prokázání příčinné souvislosti mezi konkrétním porušením právní povinnosti a způsobenou škodou a
• zavinění.

Všechny uvedené předpoklady musejí být splněny současně, jinak povinnost k náhradě škody nevznikne.

K porušení právních povinností uložených státnímu zaměstnanci dojde v případě, kdy si státní zaměstnanec při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s výkonem služby počíná tak, že porušuje právní povinnosti stanovené mu zejména právními předpisy, ale také služebními předpisy vydanými služebním orgánem či vnitřní předpisy daného služebního úřadu. K porušení právní povinnosti může dojít právním jednáním, které zahrnuje, jak upravuje občanský zákoník v § 545 OZ, konání nebo opomenutí, přičemž právně jednat lze výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěl