Pracovní úraz – postup a lhůty

Úvodem

V následujících řádcích se podíváme na objasňování příčin a okolností pracovního poměru a na odškodňování pracovního úrazu ne z pohledu věcného, ale z pohledu praxe – do kdy máme který úkon provést.

Úvodem však musíme připomenout zásadní věc, a to že 1. ledna 2026 nabývá účinnosti nové nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech, které ruší dosud platné nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Nové nařízení vlády blíže stanoví postupy zaměstnavatelů při plnění jejich povinností v souvislosti s pracovními úrazy. Nově je upraven zejména způsob evidence úrazů, ohlašování pracovních úrazů a zasílání záznamů o pracovních úrazech. Dále jsou též stanoveny náležitosti těchto úkonů a lhůty k jejich provedení.

Pracovní úraz

Z pohledu vyšetřování příčin a okolností pracovního úrazu je zásadní definovat pracovní úraz. Podle § 271k odst. 1 ZP je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. O pracovní úraz nejde, došlo-li k němu na cestě do zaměstnání nebo zpět.

Z pohledu judikatury, pak pracovním úrazem není jen tělesné zranění způsobené nenadálým zevním násilím, ale i porušení zdraví, k němuž došlo nezávisle na vůli poškozeného, jestliže