Záznam o úrazu

Úvodem

Právní úprava povinností zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání obsažená v § 105 ZP je samozřejmě pouze rámcová. Podrobnosti musí obsahovat prováděcí předpis, a tím je v tomto případě nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Jedná se o druhé nařízení vlády tohoto typu od harmonizace našeho pracovního práva s právem EU, což bylo ještě za platnosti tzv. starého zákoníku práce v r. 2000. Tehdy se jednalo o nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Toto nařízení vlády platilo až do 31. 12. 2010 a 1. 1. 2011 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 201/2010 Sb.

I toto nařízení vlády však již prošlo jednou velkou změnou, bylo novelizováno v roce 2014. Tehdy byl zaváděn tzv. záznam o úrazu – hlášení změn.

Pro úplnou představu o všech povinnostech zaměstnavatele v souvislosti s evidencí pracovních úrazů si nařízení vlády č. 201/2010 Sb. probereme podrobně.

Vzhledem k tomu, že v praxi se objevují největší nedostatky ohledně vyplňování záznamu o úrazu, probereme si jeho obsah podrobně.

Z analýz záznamů pracovních úrazů používaných dle vyhlášky platné před rokem 2000, zpracovaných tehdy orgány státního odborného dozoru vyplývalo, že příčiny a zdroje úrazů uváděné zaměstnavateli se diametrálně liší od skutečností vyšetřených pracovníky státního odborného dozoru nad bezpečností práce. Vypo