Cestovní náhrady při zahraničních pracovních cestách

Podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad při zahraniční pracovní cestě, je povinen určit zaměstnavatel předem a písemně. Rozhodování o uskutečnění pracovní cesty (o vyslání zaměstnance na pracovní cestu) je právem zaměstnavatele, je také proto jeho právem určit nejenom vlastní podmínky výkonu práce zaměstnance na zahraniční pracovní cestě, ale protože zaměstnavatel nese náklady spojené s výkonem práce na pracovní cestě, přísluší mu také oprávnění rozhodovat o podmínkách, které ovlivňují poskytování a výši cestovních náhrad.

Samotné určení podmínek není právním jednáním, protože nemá právní důsledky ve smyslu § 545 OZ. Stanovení podmínek, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad je však opatřením, které chrání především zaměstnavatele před možností zaměstnance postupovat při vynakládání cestovních náhrad podle své volné úvahy například při výběru dopravního prostředku a kategorie ubytování. Přesné vymezení počátku a konce pracovní cesty a hlavně použití dopravního prostředku je u zahraničních pracovních cest dvojnásob důležité, zejména je rozhodující pro posouzení případného poškození zdraví, k němuž v průběhu této doby může dojít, jako úrazu pracovnímu apod.

Z těch všech důvodů se doporučuje stanovit stejné podmínky pro poskytování cestovních náhrad při zahraničních pracovních cestách, aby nedocházelo k diskriminaci jednotlivých zaměstnanců formou vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo směrnice. Stanovení podmínek cestovních náhrad v kolektivní smlouvě nebývá v praxi obvyklé.

Je však třeb