Změny služebního poměru II. část

Úvodem

V této části našeho pojednání o změnách služebního poměru se bude věnovat přeložení podle § 47 ZSS a zařazení na jiné služební místo podle § 49 ZSS.

Podmínky přeložení

Podle § 47 odst. 1 ZSS platí, že státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou, která musí být předem určena, nejdéle však na dobu 60 dnů v kalendářním roce, přeložen k výkonu služby v oboru služby, který vykonává, do jiného služebního úřadu nebo do jiného organizačního útvaru služebního úřadu, a to i bez svého souhlasu. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu jeho přeložení prodloužit, nejdéle však o dobu 60 dnů.

Jednou z podstatných součástí veřejnoprávní povahy služebního poměru je skutečnost, že vztah státního zaměstnance ke státu je vztahem, jehož součástí na straně státu je potřeba zajistit řádný výkon státní správy, tj. zajistit řádný výkon působnosti jednotlivých služebních úřadů. Jedná se tedy o službu státního zaměstnance ve prospěch státu a jeho občanů, což s sebou v některých případech nese více omezení, než připouští klasický pracovněprávní vztah. Jedním z těchto omezení státního zaměstnance je změna služebního poměru upravená v ustanovení § 47 ZSS, tj. přeložení. Jedním z principů přeložení je totiž možnost přeložit státního zaměstnance i bez jeho souhlasu (výjimkou jsou státní zaměstnanci uvedení v § 47 odst. 3 ZSS).

Zásadním znakem přeložení je jeho dočasnost. Nejde tedy o trvalou změnu služebního poměru. Státního zaměstnance je možné přeložit pouze na dobu nezbytně nutnou, která musí být určena předem, nejdéle však na dobu 60 dnů v kalendářním roce. Může tedy jít o jedno