Posouzení veřejného zájmu v praxi

Etické rozměry posuzování veřejné zájmu při výkonu veřejné správy se mohou zdát jako fakt, který lze ponechat teoretickým vědcům. Praktické dopady této otázky však čekají na nejedno vedení obce a během svého působení se musí s otázkou posouzení veřejného zájmu potýkat řada zastupitelstev. Jedná se především o velice emotivní oblast výstavby obchvatů a dalších liniových staveb. Veřejný zájem je také reflektován při budování sítí, jež je právě běžnou agendou obcí. Není výjimkou, že se stane aktuální také otázka tzv. vyvlastnění ve veřejném zájmu, tedy o omezení vlastnického práva ve prospěch veřejného zájmu.

Pokud tedy uvažujeme o veřejném zájmu v demokratické společnosti, je zásadní konstatovat tvrzení Ústavního soudu České republiky ze dne 13. 12. 2012, kde ústavní právníci hovoří o překrývání zájmů státních a veřejných.

„Idea právního státu vychází z principu, že stát a občan nejsou v zásadním sporu, ale stát má sloužit občanům, občané jsou loajální k zájmům státu, participují na plnění úkolů státu“.

Nález Ústavního soudu, sp. zn. III. ÚS 298/12, č. N 204/67 SbNU605V

• Veřejný zájem při budování veřejných komunikačních sítí

Veřejná komunikační síť se zřizuje vždy ve veřejném zájmu, což je potvrzeno v § 2 zákona o elektronických komunikacích. Zpozornět by tak měli všichni zástupci obcí, na jejichž pozemcích se chystá stavba fyzické infrastruktury, tedy kabelovodů, kolektorů, stožárů, šachet či anténních nosičů.

Pojem veřejná komunikační síť může být také někdy zaměněn za výraz veřejná komunikační síť nebo infrastruktura elektronických komunikací. Jedná