Výkon veřejné správy jako činnosti veřejného zájmu

Politický systém demokratických středoevropských zemí pracuje s pojmem veřejný zájem zcela běžně. Je nedílnou součástí celé soustavy veřejné správy. Definice veřejného zájmu a potažmo veřejné správy je sice nejednotná, ale rozhodně není nejednoznačná. Pro praktické uplatňování veřejné správy v každodenní municipální agendě je potřeba brát v potaz různé konotace těchto pojmů, jež mohou vyvstat právě při praktickém výkonu politiky či dalšího rozhodování.

V odborné literatuře, která se z praktického hlediska zabývá veřejnou správou, existuje celá řada definic pojmu veřejná správa. Není tedy jednoduché najít přesné a jednoznačné znění, které by v několika větách postihlo celý rozsah zájmu veřejné správy.

• Jedná o činnost, která zajišťuje správu veřejných věcí.
• Veřejná správa je správou věcí veřejných ve veřejném zájmu.

Petr Průcha a Karel Schelle pak ve své knize Základy místní správy doplňují další definici, tedy že „veřejnou správou se ve společnosti zorganizované ve stát velmi obecně řečeno rozumí správa veřejných záležitostí, realizovaná v rozhodující míře jako projev výkonné moci ve státě. Pro tuto výkonnou moc je přitom charakteristické, že se jedná především o veřejnou moc“ (Průcha, Schelle: 1995).

Další z teoretiků veřejné správy Pavel Káňa pak ještě dodává, že veřejná správa má kořeny již v římském právu. „Veřejná správa je správa lidské společnosti zorganizované ve stát.“ (Káňa: 2004). Zásadním sdělením těchto akademických definic je však fakt, že úkolem veřejné správy je poskytování veřejných služeb ze strany veřejných institucí směrem k&n