Poplatek za komunální odpad

Poplatek je definován jako peněžní ekvivalent za služby poskytované veřejným sektorem, který je účelový, dobrovolný, nepravidelný a nenávratný, kdy subjekt dostává od obce nějakou konkrétní protihodnotu.

Poplatky v odpadovém hospodářství patří do skupiny správních poplatků, pro které je typická částečná nebo úplná úhrada nákladů obce. Platba za komunální odpady placená občany má tak povahu ceny za službu, kdy obec plní roli poskytovatele a domácnosti platí za spotřebu.

Platby za komunální odpady mají plnit i motivační funkci a ta má vést ke snížení produkce odpadů. Motivační jsou takové platby, které jsou variabilní a jejich výše vychází ze skutečného objemu nebo hmotnosti vyprodukovaného odpadu.

Obec vždy hledá optimální výši této platby, která by pokryla nejenom náklady na likvidaci komunálního odpadu, ale i další doprovodné náklady spojené s odpadovým hospodářstvím v obci. V mnoha obcích je rozhodování o výši platby ovlivněno politickými zájmy, které jsou nadřazeny úhradě provozu obecního systému nakládání s komunálními odpady. Pokud platby od občanů nekryjí celkové náklady obce, pak obec neúmyslně podporuje domácnosti v produkci odpadů. Na nulové zpoplatnění reagují domácnosti neomezenou produkcí odpadů, a naopak pokud by byl spotřebitel donucen platit všechny náklady obce, produkoval by odpadu méně.

Na modelovém příkladu je graficky znázorněna vyšší produkce odpadů Q, pokud je poplatek P hodně nízký. Naopak pokud by obec využila nejvyšší možné sazby poplatku 1 200 Kč, je zde předpoklad omezené produkce směsného komunální