Výpověď daná zaměstnavatelem

Výpověď daná zaměstnavatelem je jedna z možností, jak ukončit pracovněprávní vztah uzavřený pracovní smlouvou nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti. Výpověď, kterou podává zaměstnavatel, však musí mít své opodstatnění a zákoníkem práce stanovené důvody. Výpověď musí mít písemnou formu, i když zákon nestanoví – kromě důvodu, co by měla obsahovat. Podívejme se nejprve na trochu informací o dání výpovědi zaměstnanci a na konci textu bude rovněž uveden vzor takové výpovědi.

Možnosti, jak lze skončit pracovní poměr, uvádí § 48 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který stanovuje, že pracovní poměr může být rozvázán jen dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením a zrušením ve zkušební době. Výpovědí se pak dále zabývá od § 50. Právě tento „úvodní“ paragraf stanoví hned několik zásadních věcí, a sice že:

• výpověď musí mít písemnou formu, jinak se k ní nepřihlíží,
• zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně uvedeného v § 52 a tento důvod musí ve výpovědi skutkově vymezit.

Hned na úvod je důležité zdůraznit, že výpověď, ať už podaná ze strany zaměstnance, nebo daná zaměstnavatelem, je jednostranný právní akt. Nejedná se tedy o žádnou dohodu.

Výpovědní doba (§ 51)

Pro obě smluvní strany, tedy i v případě, že výpověď podává zaměstnanec, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Ta bývá ve většině případů 2 měsíce a doposud platí, že začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslu