Dohoda o srážkách ze mzdy

Srážky ze mzdy patří mezi běžné úkoly mzdové účetní. Kromě zákonných srážek, jako je sociální a zdravotní pojištění a zálohy na daň, se často setkáváme s dalšími typy srážek. Jedním ze způsobů, jak tyto srážky provádět, je uzavření dohody o srážkách ze mzdy. Podrobně se zaměříme na její právní rámec a ukážeme si, jak by měl vypadat její vzor.

Nejprve se na situaci podíváme z pohledu zákona. Srážky ze mzdy jsou uváděny jak v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, tak v dalších právních předpisech, jako je občanský zákoník, exekuční řád, zákon o správě daní a poplatků, občanský soudní řád. Pro naše účely se budeme zabývat jen zákoníkem práce. Zákoník práce se srážkami ze mzdy zabývá v § 146–150 a rozlišuje několik typů srážek, z nichž nejpodstatnější jsou ty prováděné k uspokojení pohledávek zaměstnance a ty, které jsou stanoveny zákonem.

Paragraf 146 uvádí, že zaměstnavatel může provádět srážky ze mzdy pouze v případech:

1. stanovených zákonem nebo zvláštním předpisem (jedná se o zákonné srážky, jako jsou exekuce, insolvence, srážky na základě rozhodnutí soudu apod.),
2. dále na základě dohody se zaměstnancem nebo k uspokojení závazků zaměstnance (toto je dobrovolný právní akt, kde se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou na srážce konkrétní částky, a proto si ji zaměstnavatel nemůže nijak vynutit.) a nakonec
3. úhrady členských příspěvků zaměstnance.

Jaké srážky může zaměstnavatel zaměstnanci srazit?

Zaměstnavatel se může například se zaměstnancem dohodnout na srážkách částky za stravné nad rámec zákonného příspěvku zaměstnavatele, na úhradě