Změny ve výběrovém řízení

Odpověď:

V rámci výběrového řízení doplnila citovaná novela nástroj umožňující ověřit u žadatelů jejich schopnosti a osobnostní předpoklady pro výkon služby na služebním místě. Jedná se o reakci na potřeby praxe, které vycházejí z moderních metod náboru nových zaměstnanců, jejichž cílem je prověřit a na osobním pohovoru vybrat vhodného kandidáta na volné služební místo. Zákon výslovně umožňuje za tím účelem využít jiných, specifických forem výběru žadatelů, a to prostřednictvím třetích osob.

Služební orgán, resp. výběrová komise k tomu může využít služeb proškolených profesionálů – externistů (v praxi je nejčastěji tato metoda výběru nazývána jako tzv. assessment centre).

Na základě požadavku praxe dochází nyní k zakotvení mechanismu zařazení a přijetí do služebního poměru dalšího nejvhodnějšího vybraného žadatele, o němž nebyla uzavřena dohoda. Nově může služební orgán dalšího nejvhodnějšího žadatele (tj. druhého i třetího ze tří nejvhodnějších žadatelů v původním výběrovém řízení) s jeho souhlasem přijmout do služebního poměru a zařadit na jiné vhodné služební místo.

Vychází se z teze, že žadatel, který byl vybrán výběrovou komisí mezi tři nejvhodnější, již prokázal dostatečně svou odbornost a schopnosti, aby mohl být zařazen na služební místo a popřípadě i na jiné vhodné (podobné či rovnocenné) služební místo. Tato úprava se uplatní pouze u řadových státních zaměstnanců, u představených není umožněna s ohledem na speciální charakter jmenování na služební místo představeného, který odůvodňuje konání výběrového řízení za všech okolností (délka funkčního období pře