Konflikt zájmů starosty obce

Odpověď:

Při posouzení otázky, zda starosta obce může být statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným, kterou založí obec, je třeba vycházet zejména z právní úpravy obsažené v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK), včetně zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.

Podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o obcích je zastupitelstvu obce vyhrazeno: „rozhodovat o založení nebo zrušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, včetně jejich změn, a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách“.

Dále § 102 odst. 2 písm. c) zákona o obcích stanoví, že radě obce je vyhrazeno: „rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti“.

V souladu s § 102 odst. 3 zákona o obcích platí, že rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo. Z toho vyplývá, že si zastupitelstvo může ve svém usnesení vyhradit rozhodnutí o jmenování jednatele, a tím přímo určit, že starosta obce bude jednatelem společnosti s ručením omezeným, jejímž jediným společníkem je obec.

Samotné jmenování jednatele probíhá podle § 46 odst. 1 ZOK, který stanoví: „Jednatele jmenuje a odvolává valná hromada.“

V případě, že obec je jediným společníkem, vykonává působnost valné hromady obec jako právnická osoba (§ 12 ZOK). Za obec pak jedná starosta, v rozsahu pravomocí vymezených zastupitelstvem obce. Podle § 41 odst. 2 zákona o obcích platí: „Pr