Pracovněprávní předpisy z pohledu zákona o inspekci práce (ONLINE ROZHOVOR)

Pro naši červnovou online poradnu jsme zvolili téma „Pracovněprávní předpisy z pohledu zákona o inspekci práce“.

Právní východiska inspekce práce

Činnost orgánů inspekce práce je upravena zejména těmito zákony:

• zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o inspekci práce“),
• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákoník práce“ nebo také „ZP“),
• zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o zaměstnanosti“),
• zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 309/2006 Sb., kterým upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o BOZP“ nebo „zákon č. 309/2006 Sb.“),
• zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů.

Zákon o inspekci práce

Zákon o inspekci práce vychází z pojmů ochrana práce (labour protection) a inspekce práce (labour inspection), které jsou obsaženy v dokumentech Mezinárodní organizace práce i Evropského společenství. Vedle toho pracuje s pojmem pracovní prostředí, s kterým pracují dokumenty Mezinárodní organizace práce i zemí Evropských společenství a kterým se rozumí fyzikální, chemické, sociální a kulturní faktory, působící na osoby v pracovním procesu, neboť sociálními a kulturními faktory se bezpečnostní předpisy zatím nezabývají. Pracovním prostředím jsou tak všechny podmínky, za kterých se uskutečňuje pracovní proces a soubor vlivů, které působí na zaměstnance v průběhu pracovního procesu. Mezi ně se v poslední době zařazují i psychosociální pracovní podmínky, kterými se rozumí pracovní a technologické postupy, pracovní doba a režimy práce, bezpečnostní postupy, opatření zaměstnavatele, vzdělání a dovednosti zaměstnanců, způsoby odměňování, motivační stimuly a sociální programy. Toto pojetí je širší, než jak bylo dříve vykládáno platnými právními předpisy.

Dále je třeba poznamenat, že právní úprava kontroly dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, dozor nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek, státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení, dozoru vykonávaného orgány státní báňské správy, dozoru vykonávaného orgány státního zdravotního dozoru ve vztahu k ochraně zdraví při práci a kontrola vykonávaná Státním úřadem pro jadernou bezpečnost nebyla v právním řádu České republiky nikdy konstruovaná jako jednotná, nýbrž jako decentralizovaná. V působnosti resortu ministerstva práce a sociálních věcí vždy byla a je soustředěna kontrola dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, dozor nad bezpečností práce a technických zařízení a pracovních podmínek.

Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů         

Kontrolu dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, s výjimkou právních předpisů týkajících se pracovních podmínek a právních předpisů o bezpečnosti práce, byly původně oprávněny vykonávat Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce, které jsou mu podřízeny podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek vykonávaly původně orgány státního odborného dozoru, jimiž byl Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Uvedené orgány byly v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, a z toho důvodu také zákon o inspekci práce v podstatě sloučil pod jeden Úřad provádění kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví a kontrolu pracovněprávní.

Zákon o inspekci práce se nedotýká působnosti a pravomocí ostatních inspekčních orgánů, činných v této oblasti mimo rámec systému Ministerstva práce a sociálních věcí.

Především je třeba uvést, že zákon o inspekci práce se netýká oblasti hygieny práce. Tato oblast je v pravomoci krajských hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy) a řídí se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

I nadále státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají organizace státního odborného dozoru zřízené zákonem o státním odborném dozoru nad bezpečností práce výhradně k tomuto účelu (Technická inspekce ČR). Dozor vykonávaný orgány státní báňské správy nadále vykonávají Český báňský úřad a obvodní báňské úřady. Dozor vykonávaný orgány státního zdravotního dozoru ve vztahu k ochraně zdraví při práci nadále vykonávají Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice.

Zákon o inspekci práce se nedotýká dále kontroly vykonávané Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, státního dozoru nad provozováním určeného technického zařízení na drahách, který vykonávají drážní správní úřady a Drážní inspekce, státního odborného dozoru vykonávaného orgány Ministerstva obrany nad bezpečností a ochranou zdraví při výkonu vojenské činné služby a nad určenými technickými zařízeními provozovanými s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a netýká se ani dozoru nad bezpečností při výkonu služby, který je upraven i zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Nakonec je třeba připomenout, že zákon o inspekci práce nezasáhl ani do pravomoci odborových orgánů provádět kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Pokud se týká zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, tak zákon o inspekci práce výslovně stanoví, že „v právních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti, upravených zákonem o státní službě, mohou úřad a inspektoráty kontrolovat jen věci týkající se doby výkonu státní služby a přestávek ve státní službě, služební pohotovosti, státní služby přesčas a v noční době a bezpečnosti při výkonu státní služby“.

Z uvedeného tedy vyplývá, že naše téma se dotýká jak všech zaměstnanců v pracovněprávních vztazích (pracovní poměr, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti) podle zákoníku práce, ať pracují u zaměstnavatele, který odměňuje mzdou, nebo u tzv. zaměstnavatele rozpočtové a příspěvkové sféry (vyjmenovaného v § 109 odst. 3 ZP), který odměňuje zaměstnance platem, tak i částečně státních zaměstnanců podle zákona o státní službě.

Proto se ptejte na cokoliv. O tom, co všechno kontroluje inspekce práce v zákoníku práce i v zákoně o státní službě a o všem, co by Vás zajímalo, bude naše online poradna Poradce pro veřejnou správu v červnu 2025. Těšíme se na Vaše dotazy!

Archiv všech online rozhovorů najdete v záložce Poradna nebo zde.