JUDr. Eva Dandová

Ochrana majetku subjektů veřejné správy (ONLINE ROZHOVOR)


Datum publikace: 08. 10. 2025

Zajímá vás téma Ochrana majetku subjektů veřejné správy? Pokud potřebujete v této oblasti poradit a máte zakoupený náš produkt Poradce pro veřejnou správu, neváhejte se zapojit dne 14. 10. 2025, od 14:00 do 15:00 do online rozhovoru. Vaše dotazy k uvedenému tématu zodpoví JUDr. Eva Dandová - odbornice v oboru pracovního práva.

PPVS onlinerozhovor_375x250

V naší online poradně se budeme v říjnu 2025 snažit odpovědět na každou otázku, která vás bude zajímat ohledně ochrany majetku subjektů veřejné správy – se zaměřením na samosprávu (kraje, obce, územně samosprávné celky). Proto jsme pro naši online poradnu zvolili téma Ochrana majetku subjektů veřejné správy. Nicméně můžete vznášet i jiné dotazy.

Při úvaze nad povinností úředníků územně samosprávných celků k náhradě majetkové a nemajetkové újmy způsobené svému zaměstnavateli – úřadu (kraji, obci, územnímu samosprávnému celku) – je třeba vycházet jednak ze zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územně samosprávných celků a o změně některých zákonů a ze zákoníku práce (zákona č. 262/2006 Sb.), neboť zákon č. 312/2002 Sb. hned v úvodním ustanovení zdůrazňuje, že na pracovněprávní vztahy úředníků územních samosprávných celků se vztahuje zákoník práce, nestanoví-li tento zákon jinak.

Pro posouzení ochrany majetku územně samosprávných celků je třeba vyjít ze základních povinností úředníka, které jsou stanoveny v § 16 zákona č. 312/2002 Sb. Toto ustanovení obsahuje právní úpravu základních povinností úředníka územně samosprávného celku, která je speciální vůči § 301 a § 303 ZP (ustanovení § 16 odst. 6 dokonce výslovně vylučuje použití § 301 a § 303 ZP), nicméně ostatní povinnosti stanovené zákoníkem práce (v jiných ustanoveních než § 301 a § 303 ZP) se na úředníky územních samosprávných celků použijí. Důvodová zpráva k návrhu zákona odůvodňovala potřebu speciální právní úpravy základních povinností úředníků územních samosprávných celků zvláštní povahou činnosti úředníka. Při stanovení povinností úředníků územních samosprávných celků přitom zákonodárce vycházel z toho, že povinnosti úředníků územních samosprávných celků by neměly mít menší rozsah než povinnosti zaměstnanců upravené v § 73 a § 74 ZP účinného v době nabytí účinnosti zákona (zákona č. 65/1965 Sb.) – v současném zákoníku práce jde o povinnosti všech zaměstnanců uvedené v § 301 ZP a povinnosti zaměstnanců ve veřejné správě uvedené v § 303 ZP. Současně by povinnosti úředníků územních samosprávních celků neměly mít větší rozsah než povinnosti státních zaměstnanců.

Povinnosti úředníků jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2 předmětného ustanovení § 16 zákona. Ustanovení § 16 odst. 1 zákona je velice obsáhlé, obsahuje taxativní výčet základních povinností vyplývající především ze základní ústavní povinnosti úředníka – dodržovat ústavní pořádek ČR.

Nás však více zajímá ustanovení § 16 odst. 2 zákona. Zde uvedené povinnosti jsou do velké míry určitou obdobou základních povinností všech zaměstnanců upravených v § 301 ZP (nicméně – jak jsme uvedli výše – jehož použití je vyloučeno § 16 odst. 6 zákona).

Podle § 16 odst. 2 zákona je úředník povinen

  • pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností,
  • plně využívat pracovní doby a pracovních prostředků k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly,
  • řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu územním samosprávným celkem a střežit a ochraňovat jeho majetek před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy územního samosprávného celku,
  • zachovávat pravidla slušnosti při úředním jednání a vůči ostatním zaměstnancům působícím ve veřejné správě.

Obecně tedy platí, že povinnost úředníka řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu územním samosprávným celkem a střežit a ochraňovat jeho majetek před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím je doplněna zvláštní preventivní povinností upravenou v § 249 ZP, podle kterého je zaměstnanec povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (škodě), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je zaměstnanec povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance. Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit, nemusí tak učinit pouze, brání-li mu v tom důležitá okolnost, nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo jinou fyzickou osobu. Povinnost chránit majetek obce před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím stanoví rovněž § 38 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a obdobně § 17 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), a § 35 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.

Ohledně vlastní povinnosti k náhradě majetkové a nemajetkové újmy z hlavy I a II části jedenácté zákoníku práce (Náhrada majetkové a nemajetkové újmy), tedy z ustanovení § 248 až § 364 ZP.

Základními a všeobecnými předpoklady pro všechny druhy škod jsou:

  • škodní událost (jednání, opomenutí nebo jiná skutečnost způsobující škodu, následek),
  • újmy (vlastní následek škodní události, majetková a nemajetková újma),
  • příčinná souvislost mezi škodnou událostí a újmou (následkem),
  • vznik škody při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Dalším obecným předpokladem povinnosti zaměstnance k náhradě škody způsobené zaměstnavateli je protiprávní jednání spočívající v porušení právní nebo smluvní povinnosti. V našem případě to je porušení povinností uložených zaměstnanci v ustanovení § 38 ZP a zavinění, které může být úmyslné nebo nedbalostní. Při posuzování obecné povinnosti zaměstnance nahradit škodu způsobenou zaměstnavateli musí být toto zavinění zaměstnance prokázáno, neboť platí zásada, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Kromě obecné povinnosti zaměstnance nahradit škodu ještě zákoník práce upravuje škodu způsobenou nesplněním povinnosti k odvracení škody, škodu způsobenou schodkem na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a škodu způsobenou ztrátou svěřených věcí. O tom všem však podrobněji až v naší online poradně.

O ochraně majetku subjektů veřejné správy a o všem dalším ze zákoníku práce či zákona o úřednících územních samosprávných celků, co by vás zajímalo, bude naše online říjnová poradna. Těšíme se na Vaše dotazy!

Archiv všech online rozhovorů najdete v záložce Poradna nebo zde.

Přečtěte si celý článek

Pro přístup k tomuto článku je nutné se přihlásit.

 

Přístup do této části mají jen registrovaní uživatelé s předplaceným přístupem.

cookies24x24  Souhlas s využíváním cookies

Tato webová stránka používá různé cookies pro poskytování online služeb, na účely přihlášení, poskytování obsahu prostřednictvím třetích stran, analýzu návštěvnosti a jiné. V souladu s platnou legislativou prosíme o potvrzení souhlasu, nebo nastavení Vašich preferencí.

Pamatujte, že soubory cookies jsou užitečné pro různá uživatelská nastavení a jejich odmítnutím se může snížit Váš uživatelský komfort.

Více informací.