Společná rybářská politika (SRP)

Společná rybářská politika (SRP) byla poprvé formulována v Římské smlouvě a postupně se osamostatňovala od společné zemědělské politiky. Jejím hlavním cílem je zajistit udržitelný rybolov se zachováním biologických mořských zdrojů, omezit dopad rybolovných činností na mořský ekosystém, zvýšit produktivitu i přiměřenou životní úroveň pro odvětví rybolovu. SRP se snaží o zachování rybích populací, ochranu mořského prostředí, hospodářskou životaschopnost loďstva a zásobování spotřebitelů potravinami.

Reforma z roku 2002 přidala důraz na udržitelné využívání živých vodních zdrojů. SRP byla oddělena od společné zemědělské politiky a řešila specifické problémy spojené s rybolovem. V roce 1970 byla přijata první nařízení vytvářející společnou organizaci trhu pro rybolovné produkty. Rybolov hrál důležitou roli při přistoupení některých zemí k EU. V roce 1983 bylo přijato nařízení, které zavedlo společnou rybářskou politiku nové generace. V roce 1992 bylo přijato nařízení o přizpůsobení SRP dohodám o obchodování se zemědělskými produkty s cílem zlepšit konkurenceschopnost a udržitelnost evropského zemědělství. Rybolovné zdroje jsou společným majetkem a je nutné je udržovat.

Společná politika řídí rybolov na úrovni EU a platí pro všechny členské státy.