K procesním nárokům obce při zrušení územního plánu obce

K předpisům:

• § 172 odst. 5 a § 174 odst. 2 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.)
• § 101a soudního řádu správního ve znění zákonů č. 127/2005 Sb. a č. 303/2011 Sb.
• Rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2016, čj. 5 As 85/2015 – 51, www.nssoud.cz

Anotace:

Významné rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu řeší především otázky procesních nároků a postupů obce při zrušení územního plánu obce. Dospívá k závěrům vyjádřeným v právních větách, prostřednictvím kterých vysvětluje, jaké procesní nástroje obrany má obec při zrušení územního plánu.

Na vyslovené závěry navázal Nejvyšší správní soud aktuálně ve významném rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2022, sp. zn. 4 As 65/2018, kde zdůraznil, že bude-li mít vydané rozhodnutí dopad na majetek územního samosprávného celku, nebo půjde o jiné věci, které spadají do samostatné působnosti obce či kraje, územní samosprávný celek bude aktivně procesně legitimován k podání žaloby podle § 65 odst. 1 s. ř. s. proti konečnému rozhodnutí. Bude jím totiž zasahováno do veřejných subjektivních práv územního samosprávného celku.

Prejudikatura:

NSS 4 Aos 4/2013, 4 Aos 3/2013, 7 Aos 1/2013

Věc:

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v rozšířeném senátu složeném z předsedy Josefa Baxy a soudců Barbary Pořízkové, Jany Brothánkové, Miluše Doškové, Zdeňka Kühna, Lenky Matyášové a Aleše Roztočila, v právní věci žalobce: město Vimperk, se