Časové právní důsledky derogačního nálezu Ústavního soudu v oblasti střetu zájmů

K předpisům:

• § 23 odst. 1 písm. f) zákona č. 159/2006 Sb.
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2020, čj. 9 As 173/2020-32, www.nssoud.cz

Anotace:

Publikované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je dalším rozhodnutím z oblasti přestupkové judikatury; tentokrát v oblasti střetu zájmů, kde vykládá časově právní důsledky jednoho z derogačních nálezů Ústavního soudu.

V této souvislosti dospívá k názoru, že závěr Ústavního soudu o protiústavnosti úpravy zpřístupňování oznámení v centrálním registru oznámení v nálezu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17, brání tomu, aby správní orgány sankcionovaly porušení povinnosti podat oznámení podle § 23 odst. 1 písm. f) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, a to i v době před nabytím vykonatelnosti tohoto nálezu.

Rozhodnutí bylo uveřejněno pod č. 4093/2020 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Na uvedené rozhodnutí jako na použitelné odkázal v následné judikatuře Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 18. 8. 2022, čj. 10 As 410/2021-37, uveřejněném pod č. 4395/2022 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Prejudikatura:

NSS: 9 As 7/2009, 6 A 126/2002, 7 A 146/2001, 2 As 9/2008, 5 As 104/2013, 2 As 304/2017

ÚS: Pl. ÚS38/17, IV. ÚS 301/05, Pl. 15/09, Pl. ÚS 28/13, I. ÚS 1253/14

Věc:

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: K. V., zast. JUDr. Stanislavem Polčákem, advokátem se sídlem Řehenice 10, Pyšely, proti žalovanému: Krajsk