K účinnosti veřejnoprávní smlouvy

K předpisům:

• § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb.
• § 142 odst. 1, § 161, § 165 odst. 5, § 169 odst. 1 písm. d) zákona č. 500/2004 Sb.
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, čj. 7 As 100/2014-52, ww.nssoud.cz

Anotace:

Publikované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je dalším rozhodnutím z oblasti, která se týká veřejnoprávních smluv; zde v rovině otázek vážících se k účinnosti veřejnoprávní smlouvy.

Současně v širším kontextu řízení před soudem a povahy úkonu správního orgánu rozhodnutí vysvětluje, že pro účely posouzení toho, zda je úkon správního orgánu rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., je nutno hodnotit, zda má napadený úkon povahu individuálního správního aktu, zda je zde konkrétní individualizovaný adresát takového vrchnostenského aktu, zda tento úkon zakládá, mění, ruší nebo závazně určuje jeho konkrétní práva a zda je vydán ve formalizovaném řízení upraveném právními předpisy správním orgánem v mezích jeho zákonem stanovené pravomoci jako materializovaný akt obsahující stanovené náležitosti a komunikovaný adresátovi. Tyto aspekty je přitom nutno hodnotit z hlediska toho, jak je předpokládá právní úprava, nikoliv z hlediska toho, zda byly v konkrétním případě předpokládané aspekty skutečně zcela naplněny. Dále vysvětluje, že řízení dle § 142 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. o určení právního vztahu je řízením o žádosti s tím, že došla-li žádost věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, bylo řízení zahájeno a správní orgán již nemohl opět řízení zahajovat a naopak musel již zahájené řízení zákonem předpokládaným způso