Procesní souvislosti kasačních stížností ve věcech azylu
Spisová značka: 1 Azs 13/2006 – 39
Datum rozhodnutí: 26. 04. 2006
Typ rozhodnutí: Usnesení
Soud: Nejvyšší správní soud
- Přesahem vlastních zájmů stěžovatele je jen natolik zásadní a intenzivní situace, v níž je – kromě ochrany veřejného subjektivního práva jednotlivce – pro Nejvyšší správní soud též nezbytné vyslovit právní názor k určitému typu případů či právních otázek. Přesah vlastních zájmů stěžovatele je dán jen v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu. Primárním úkolem Nejvyššího správního soudu v řízení o kasačních stížnostech ve věcech azylu je proto nejen ochrana individuálních veřejných subjektivních práv, nýbrž také výklad právního řádu a sjednocování rozhodovací činnosti krajských soudů.
- Přijatelnost kasační stížnosti je třeba odlišovat od přípustnosti kasační stížnosti na straně jedné a důvodnosti na straně druhé. Přípustnost (či tedy spíše absence některého z důvodů nepřípustnosti) kasační stížnosti je dána splněním zákonných procesních předpokladů, jako je včasné podání kasační stížnosti (§ 106 odst. 2 s. ř. s.), řádné zastoupení (§ 105 odst. 2 s. ř. s.), absence dalších zákonných důvodů nepřípustnosti (§ 104 s. ř. s.) apod. Důvodnost kasační stížnosti na straně druhé je otázkou věcného posouzení kasačních důvodů stěžovatelem uváděných (§ 103 odst. 1 s. ř. s.).
- V zájmu stěžovatele v řízení o kasační stížnosti ve věcech azylu je nejenom splnit podmínky přípustnosti kasační stížnosti a svoji stížnost opřít o některý z důvodů kasační stížnosti, stanovených v § 103 odst. 1 s. ř. s., nýbrž též uvést, v čem stěžovatel spatřuje – v mezích kritérií přijatelnosti – v konkrétním případě přesah svých vlastních zájmů, a z jakého důvodu by tedy měl Nejvyšší správní soud předloženou kasační stížnost věcně projednat.
K předpisům:
- § 104a zákona č. 150/2002
- Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 – 39, www.nssoud.cz
Anotace:
Významné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vysvětluje v širším rámci formulováním více obecných procesních zásad procesní souvislosti tzv. azylových řízení ve vztahu k podávaným kasačním stížnostem. Především formuluje obecný závěr, prosazující se velmi často v činnosti tzv. nejvyšších soudů, že podaný opravný prostředek (zde kasační stížnost) má nejenom řešit individuální případy, ale má také směřovat k možnému zaujetí právních názorů s širším dosahem, tj. uplatnitelných nejenom v dané věci, ale obecněji tím, že příslušné rozhodnutí zajistí výklad právního řádu a sjednocení rozhodovací činnosti soudů.
Rozhodnutí bylo uveřejněno pod č. 933/2006 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Na uvedené rozhodnutí jako použitelné odkázal Nejvyšší správní soud aktuálně v rozsudku ze dne 24. 4. 2023, sp. zn. 8 As 295/2021 uveřejněném pod č. 4488/2023 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Věc:
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Michala Mazance a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: V. O., zastoupené JUDr. Zdeňkem Svobodou, advokátem se sídlem v Chebu, Žižkova 4, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 7. 2005, č. j. OAM-1101/VL-18-05-2005, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 1
Přečtěte si celý článek
Pro přístup k tomuto článku je nutné se přihlásit.
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies