Zvýšené povinnosti zaměstnanců ve veřejné správě

Úvodem

Právní úprava dovolené, základních povinností zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců vyplývající z pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiných povinností zaměstnanců a zvláštních povinností některých zaměstnanců je v zákoníku práce obsažena v části třinácté, hlavě druhé, v ustanoveních § 301 až § 304.

Zákoník práce v oblasti základních povinností zaměstnanců upravuje určité odchylky pro tzv. zvláštní kategorie zaměstnance taxativně vyjmenovaných v § 303 odst. 1 a 2 ZP. V našem článku na ně upozorníme.

Hlavním úkolem našeho článku však bude vysvětlit odchylky povinností státních zaměstnanců v zákoně č. 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „ZSS“ nebo „služební zákon“), od právní úpravy v zákoníku práce.

Zvláštní kategorie zaměstnanců podle zákoníku práce

V § 303 ZP jsou uloženy další povinnosti (nad rámec § 301, § 301a a § 302 ZP) zvláštním kategoriím zaměstnanců. Tyto povinnosti jsou vyjmenovaným zaměstnancům uloženy nad rámec povinností, které mají ostatní zaměstnanci, tj. vedle těchto povinností. Výčet těchto zaměstnanců provedený v § 301 odst. 1 ZP je taxativní. Na prvním místě tohoto výčtu jsou v § 303 odst. 1 písm. a) ZP uvedeni zaměstnanci ve správních úřadech. Pojem správní úřad není v právním řádu obecně definován. Definice pojmu správní úřad obsahuje § 3 ZSS, avšak pouze pro účely tohoto zákona. Správním úřadem podle § 3 ZSS je ministerstvo a jiný správní úřad, jestliže je zřízen zákonem a je zákonem výslovně označen jako správní úřad nebo orgán státní správy. Tato definice je p