Uplatnění odpočtu daně u neziskových subjektů

Základním právem plátce (nikoliv povinností) je podle zákona o DPH nárok na odpočet daně.

Pokud plátce své právo na odpočet daně neuplatní, nejedná se o porušení zákona o DPH. Neziskový subjekt, plátce, se však rozhodnutím „neuplatnit“ nárok na odpočet daně na vstupu může dostat do situace, kdy se připravuje o finanční prostředky odpovídající výši neuplatněné daně na vstupu. U příspěvkových organizací může být případné „vzdání se“ práva na odpočet daně negativně hodnoceno zřizovatelem.

Základním předpokladem pro vznik nároku na odpočet daně je faktická realizace dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku ve prospěch plátce, který své právo na odpočet daně uplatní. Toto přijaté zdanitelné plnění musí být uskutečněno plátcem, tj. osobou povinnou k dani registrovanou za plátce v tuzemsku.

Dalším nutným předpokladem pro uplatnění nároku na odpočet je použití přijatého zdanitelného plnění k ekonomickým činnostem plátce uplatňujícího nárok na odpočet daně. Kromě faktického přijetí přijatého zdanitelného plnění a jeho použití k účelům, kdy má plátce nárok na odpočet daně, je nutno splnit další zákonem stanovené časové a formální podmínky.

Přiřazovací systém uplatnění nároku na odpočet

Obecně platí, že plátce uplatňuje odpočet daně tzv. přiřazovacím způsobem. Princip přiřazovacího způsobu spočívá v tom, že plátce přijatá zdanitelná plnění přiřazuje ke svým uskutečněným plněním.

Pokud přijaté zdanitelné plnění přiřadí jednoznačně k uskutečnění svého zdanitelného plnění, má podle § 72 a dalších zákona o DPH nárok na od