Uplatnění nároku na odpočet daně v poměrné výši

Uplatnění nároku na odpočet daně v poměrné výši se týká specifických případů, kdy plátce uskutečňuje nejen činnosti ekonomické, ale i činnosti, které z pohledu zákona o DPH do kategorie ekonomické činnosti nepatří. V rámci ekonomické činnosti může plátce uskutečňovat plnění, která patří k různým daňovým režimům, tj. zdanitelná plnění, plnění osvobozená od daně s nárokem nebo bez nároku na odpočet daně.

Podle toho, k jakému účelu plátce použije přijatá zdanitelná plnění, se odvíjí výše nároku na odpočet daně. Výčet uskutečněných plnění, která zakládají nárok na odpočet daně, je uveden v § 72 zákona o DPH. V § 72 odst. 6 zákona o DPH je uvedeno, že pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, a současně i pro jiné účely, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně.

Uplatnění odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění, která plátce použije jak pro účely uskutečněných plnění, tak i pro jiné účely, je možné pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro účely uskutečněných plnění. Tím není dotčen § 76 zákona o DPH (případné další krácení odpočtu).

Jde o naprosto odlišnou úpravu týkající se nároku na odpočet DPH od zákonem vymezené kategorie krácení nároku na odpočet koeficientem podle § 76 zákona o DPH. Postup, který spočívá v tzv. poměrném uplatnění nároku na odpočet daně, by proto neměl být v žádném případě zaměňován s postupem, který se týká krácení nároku na odpočet daně.

Uplatnění nároku na odpočet daně v poměrné výši, na rozdíl od krácení nároku koef