Stanovení místa plnění při poskytnutí služby

V článku je řešeno stanovení místa plnění při poskytnutí služby podle zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“).

Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o DPH je předmětem daně poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku.

Posouzení stanovení místa plnění při poskytnutí služby je proto velice důležité.

Podle § 14 odst. 1 zákona o DPH se poskytnutím služby rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží. Z této definice vyplývá, že se zákon o DPH vztahuje na všechny činnosti, které mohou nastat. Pokud není poskytnuté plnění dodáním zboží, je poskytnutím služby.

Službou se rozumí také pozbytí nehmotné věci, přenechání zboží k užití jinému, zřízení, trvání a zánik věcného břemene, zavázání se k povinnosti zdržet se určitého jednání nebo strpět určitou situaci.

Za poskytnutí služby se podle § 14 odst. 5 zákona o DPH nepovažuje pozbytí obchodního závodu (prodej podniku), vydání majetku podle zákona o restitucích a postoupení vlastní pohledávky, která plátci vznikla.

Místo plnění

Stanovení místa plnění při poskytnutí služby je rozhodujícím ukazatelem, zda plnění podléhá dani z přidané hodnoty v tuzemsku. Při stanovení místa plnění u služby je podstatné, zda je plnění poskytnuto osobě povinné k dani, nebo osobě nepovinné k dani.

Posuzuje se tedy, zda příjemce služby je osobou povinnou k dani definovanou v § 5 zákona o DPH, či nikoliv.

Poskytnutí služby osobě povin