Rezervy v účetnictví nestátních neziskových organizací

Autor působí na Katedře finančního účetnictví a auditingu Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze., Článek byl zpracován s využitím prostředků institucionální podpory na FFÚ VŠE v Praze č. IP 100040. Článek prošel recenzním řízením redakční rady.

Rezervy se vyskytují v účetnictví nestátních neziskových organizací v porovnání s podnikatelskými subjekty mnohem méně a představují specifickou oblast účetnictví. Jsou projevem zásady opatrnosti a tvoří se do nákladů za účelem krytí budoucích očekávaných výdajů. K čerpání rezerv dochází v okamžiku vzniku těchto očekávaných výdajů s cílem zmírnit jejich negativní dopad na výsledek hospodaření v účetním období, ve kterém vznikly.

Nestátní neziskové organizace tvoří pouze daňově uznatelné rezervy podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o rezervách“), nejčastěji na opravy hmotného majetku. Následující článek se věnuje vymezení rezerv z hlediska českých účetních a daňových předpisů, včetně příkladů účetních operací v této oblasti, a změnám, které s sebou přináší navrhovaný nový zákon o účetnictví.

1. REZERVY V ÚČETNÍCH PŘEDPISECH

V zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o účetnictví“), jsou zmíněny rezervy pouze několikrát a velmi stručně. Poprvé jsou zmíněny v § 4 odst. 8 písm. g), jenž uvádí, že prováděcí právní předpisy (vyhlášky) pro jednotlivé skupiny účetních jednotek upraví mimo jiné postupy tvorb