Práva státních zaměstnanců

Úvodem

V našem článku se zaměříme na práva státních zaměstnanců ve smyslu § 79 a násl. zákona o státní službě (dále také jako „ZSS“). Přitom přihlédneme ke změnám, které přinesla velká novela zákona o státní službě provedená zákonem č. 448/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony s účinností od 1. ledna 2024.

Předem musíme zdůraznit, že zákoník práce obdobné ustanovení o právech zaměstnance neobsahuje. Práva zaměstnance jsou v zákoníku práce zdůrazněna především v souvislosti s BOZP, ustanovení § 106 ZP přímo nese název Práva a povinnosti zaměstnance a v § 279 a § 280 ZP, která transponují zásady některých evropských směrnic a ukládají zaměstnavateli, o kterých otázkách je povinen zaměstnance informovat a které otázky je povinen s nimi projednat. Některá práva zaměstnanců (jako např. právo na odstupné při skončení pracovního poměru) však v zákoníku práce porůznu nalezneme, většinou se však týkají vedle bezpečnosti a ochrany zdraví při práci především oblasti péče o zaměstnance. V ustanoveních § 301 a násl. ZP jsou pak vyjmenovány pouze povinnosti zaměstnanců.

Z toho důvodu se zde soustředíme pouze na právní úpravu obsaženou v zákoně o státní službě.

Právo na podporu při výkonu služby

Ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 ZSS mají státní zaměstnanci především právo požadovat, aby jim služební úřad poskytoval podporu při výkonu služby. To ovšem za předpokladu, že státní zaměstnanci vykonávají státní službu v mezích oprávnění stanovených jinými právními předpisy, zákonem o státní službě a sl