Pracovní smlouva a její obsah

Pracovní smlouvou se zakládá pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Kromě toho pracovní smlouva také významně ovlivňuje obsah pracovního poměru, tedy vzájemná práva a povinnosti smluvních stran. Je proto třeba věnovat náležitou pozornost obsahu pracovní smlouvy. Kromě tzv. podstatných náležitostí může pracovní smlouva podle potřeby záměrů smluvních stran obsahovat i další body. Na druhou stranu ovšem existují i záležitosti, jejichž řešení prostřednictvím ujednání v pracovní smlouvě není vhodné, nebo dokonce ani právně přípustné.

Druh práce jako jedna z podstatných náležitostí pracovní smlouvy

Podle § 34 odst. 1 zákoníku práce musí pracovní smlouva obsahovat ujednání o druhu práce, místu výkonu práce a dni nástupu do práce. Jedná se o tzv. podstatné náležitosti pracovní smlouvy, které jsou pro vznik a určení základního obsahu pracovního poměru naprosto nezbytné, a musejí být proto v pracovní smlouvě vždy sjednány.

Ujednaný druh práce předurčuje, jaké úkoly bude zaměstnavatel přidělovat a zaměstnanec plnit. Zpravidla bývá druh práce v pracovní smlouvě sjednáván prostřednictvím označení (pojmenování) určité pracovní pozice, případně uvedením prací, které bude zaměstnanec vykonávat.

Konkrétní způsob druhového určení prací v pracovní smlouvě ponechává zákoník práce na výsledku dohody smluvních stran. Druh práce může být sjednán úzce, například prostřednictvím označení konkrétní pracovní činnosti, nebo obecněji. S obecností to ovšem nelze přehánět.

V oblasti veřejných služeb a správy dochází někdy k tomu, že se druh práce v&nbs