Novela školského zákona – reforma, nebo revoluce?

Úvodem

V posledních letech se český vzdělávací systém opakovaně potýká s fenoménem odkladů povinné školní docházky, které se z původně výjimečného institutu staly standardním nástrojem školní a rodinné strategie. Není výjimkou, že dítě nastupuje do základní školy až v sedmi, někdy i téměř osmi letech – a to nikoli z důvodu objektivní nezralosti, ale v důsledku rodičovských preferencí, institucionální tolerance a nedostatečně vymezených pravidel.

Na tuto disproporci opakovaně upozorňovala Česká školní inspekce i výzkumná šetření Technologické agentury ČR. Reakcí je komplexní novela školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících, která usiluje o systémovou proměnu raného vzdělávání v České republice. Změny zahrnují nejen významné omezení možnosti odkladu školní docházky, ale i zrušení přípravných tříd, zavedení slovního hodnocení v prvních dvou ročnících základní školy či nové standardy přechodu mezi předškolním a základním vzděláváním.

Cílem tohoto článku je představit hlavní principy a směry této legislativní reformy, zasadit je do širšího odborného a mezinárodního kontextu a kriticky zhodnotit její potenciální dopady na praxi škol i aktéry vzdělávací politiky.

Návrh novely byl dne 11. června 2025 projednán v Senátu, který jej vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Podrobnosti o projednání v Senátu jsou dostupné na stránkách Senátu: https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/historie?O=15&action=detail&value=5455. Opětovné hlasování v Poslanecké sněmovně, které může definitivně rozhodnout o podobě zákona, je naplánováno na 24. června