Neplatné rozvázání pracovního poměru

Jediným právním následkem vadného pracovněprávního jednání směřujícího k rozvázání pracovního poměru dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době byla jeho neplatnost, bylo možné – v právních vztazích mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem – vycházet ze zásady, že každé rozvázání pracovního poměru dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době je platné, ledaže by byla pravomocným rozhodnutím soudu určena jeho neplatnost.

Zdánlivé, neplatné a neúčinné rozvázání pracovního poměru

Bylo-li podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2011 rozvázání pracovního poměru dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době v rozporu se zákonem (právním řádem) co do obsahu nebo předepsané formy nebo nebylo-li rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením řádně doručeno druhé straně pracovního poměru, mělo to za následek neplatnost pracovněprávního úkonu o rozvázání pracovního poměru, samozřejmě jen za předpokladu, že to bylo určeno pravomocným rozhodnutím soudu ve smyslu § 72 ZP (v době do 31. 12. 2006 podle § 64 starého ZP). Bylo-li tedy například zjištěno, že zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, v níž nebyl vymezen důvod výpovědi skutkově tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem, v níž nebyl naplněn uplatněný výpovědní důvod, která nebyla učiněna písemně nebo která nebyla řádně doručena zaměstnanci, šlo o neplatné právní jednání, jestliže se zaměstnanec včas domáhal žalobou u soudu určení této nepla