Nájem nemovité věci poskytovaný veřejnoprávním subjektem

V článku je řešena problematika uplatnění daně z přidané hodnoty u nájmu nemovité věci, poskytovaného veřejnoprávním subjektem.

Pojem „nájem nemovité věci“

Nájem nemovité věci není zákonem o dani z přidané hodnoty nijak vymezen. Při vymezení tohoto pojmu se vychází z judikatury Evropského soudního dvora, podle které se nájmem rozumí poskytnutí práva pro danou osobu na smluvenou dobu a za smluvenou úplatu zabrat a užívat přesně vymezenou nemovitou věc jako vlastník za současného vyloučení stejných práv třetích osob.

Nájem je považován za pasivní činnost, která závisí na uplynutí času. Při poskytnutí nájmu pronajímatel převede na nájemce za úplatu na sjednanou dobu právo užívat nemovitou věc v rozsahu práv vlastníka s tím, že je po dobu poskytnutého nájmu vyloučena z tohoto práva užívání nemovité věci jakákoliv třetí osoba.

Definice nájmu v zákonu o DPH

Podle § 4 odst. 4 písm. g) zákona o DPH se nájmem rozumí také podnájem, pacht a podpacht a dále se nájmem rozumí také zřízení, trvání nebo zánik věcného břemene, zřízeného k nemovité věci, pokud jsou naplněny znaky nájmu.

Zřízení, trvání nebo zánik věcného břemene zřízeného k nemovité věci, které splňuje znaky nájmu, se tak posuzuje jako poskytnutí služby, kdy se den uskutečnění zdanitelného plnění při zřízení věcného břemene stanoví obdobně jako u nájmu nemovité věci.

Pacht nebo podpacht mají podle § 2332 – § 2357 občanského zákoníku soukromoprávně samostatný význam. Pachtem je umožněno nejen užívat příslušnou nemovitou věc, ale rovněž ji požívat, tj. brát z ní užitky. Pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje pře