Kárná odpovědnost

Úvodem

V tomto díle volně navážeme na předchozí pojednání o povinnostech a o právech státních zaměstnanců. Je známo, že zákoník práce kárnou odpovědnost nezná, ve starém zákoníku práce byla zrušena již před 30 lety, zaměstnavatel nemůže zaměstnance postihovat žádnými „kárnými“ tresty. Nicméně u státních zaměstnanců tomu tak není a zákon o státní službě obsahuje celou část (část čtvrtou zákona), která se věnuje tématu „kárná odpovědnost“.

Postih zaměstnanců veřejné správy za porušení zvláštních služebních povinností se tradičně vydělil ze soudní trestní pravomoci, v našich podmínkách se tak stalo již v 18. století. Disciplinární delikty jsou jedním z druhů správních deliktů, které odborná literatura definuje jako „protiprávní jednání, jehož znaky jsou stanoveny zákonem, za které ukládá správní orgán trest stanovený normou správního práva“. Disciplinární odpovědnost je odpovědnost veřejnoprávní. Objektem disciplinárního deliktu je disciplína (kázeň) uvnitř daného subjektu, ale též odbornost výkonu činnosti, důstojnost a důvěryhodnost instituce vůči veřejnosti. Speciálním znakem disciplinární odpovědnosti podle zákona o státní službě je státní zaměstnanec. Jeho poměr vůči služebnímu úřadu vzniká správním aktem a má veřejnoprávní povahu. Z toho plyne i veřejnoprávní povaha povinností plynoucích ze služebního poměru a jejich porušení může naplnit skutkovou podstatu disciplinárního deliktu. Disciplinární odpovědnost je mimo jiné odrazem vyšších nároků kladených na státní zaměstnance ve služebním pom