Jednoduché účetnictví pro neziskové organizace v praxi

V tomto článku se budu zabývat jednoduchým účetnictvím, které mohou vést některé neziskové organizace. Jednoduché účetnictví oproti akruálnímu (podvojnému účetnictví) není založeno na akruálním principu, ale na toku peněžních prostředků. Akruální princip představuje časové rozlišení nákladů a výnosů prostřednictvím účtů časového rozlišení a dohadných položek. Náklady a výnosy se účtují časově rozlišené, tj. zásadně v tom účetním období, se kterým časově a věcně souvisejí bez ohledu na skutečný příjem či výdaj peněžních prostředků. V jednoduchém účetnictví se účtuje o pohybech peněžních prostředků, a to o příjmech a výdajích.

VYMEZENÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK, KTERÉ MOHOU VÉST JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ

Podle § 1f odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), může vést účetní jednotka, která je:

• spolkem a pobočným spolkem,
• odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
• organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
• církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo
• honebním společenstvem,

a současně splňuje následující podmínky:

• není plátcem daně z přidané hodnoty;
• celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč, celkovými příjmy se pro účely jednoduchého účetn