Finanční kontroly z pohledu digitalizace

1. VÝCHOZÍ PRÁVNÍ NORMY A SMĚRNICE

Finanční kontrola organizačních složek státu, státních fondů, územních samosprávných jednotek, obcí či příspěvkových organizací (PO), lhostejno zda je zřizovatelem stát, kraj či město, se mezi sebou samozřejmě ničím významně neliší. Je přece jedno, zda organizaci řídí ministr, hejtman, starosta, prezident úřadu nebo ředitel. Jde o vrcholné funkce, jejichž zastánci či zastánkyně plně odpovídají za řízení organizací, za efektivní nakládání s finančními prostředky daňových poplatníků, a tudíž i za finanční kontrolu.

Všechny uvedené organizace se řídí identickými právními normami. Jsou to:

• Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
• Vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů.

Obě právní normy platí dvacet a více let, jsou zaběhlé a vžité.

V polovině minulého desetiletí se pokusilo Ministerstvo financí prosadit modernizaci zákona o finanční kontrole. Nešlo o novelu, ale skutečně o nový zákon. Měl odrážet většinu současných evropských trendů v této činnosti. Řada pracovníků mnoha ministerstev a dalších úřadů vynaložila enormní úsilí na jeho finální podobě. Nový zákon o finanční kontrole prošel Poslaneckou sněmovnou, ale narazil v Senátu. Poslanecká sněmovna následně Senát nepřehlasovala a zákon spadl pod stůl. Jistou roli v tom sehrál i konec volebního období Poslanecké sněmovny. Není vyloučeno, že stejný osud může