Dopady zavedení evropské peněženky digitální identity na obce v České republice

Úvod

Evropská peněženka digitální identity (EUDI nebo také evropská digitální peněženka) představuje pro veřejnou správu jakýsi „hlavní klíč“ schopný odemykat celou řadu dveří, které byly dosud uzavřeny složitým papírováním, osobními návštěvami úřadů a fragmentovanými databázemi. Její implementace prostřednictvím novelizace zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, neznamená pouze nahrazení starého zámku novým. Jde o přestavbu celých dveří, jejich rámu i chodby, kterou tyto dveře propojují. Tato legislativní inovace představuje zásadní posun v digitalizaci veřejné správy – posun, který promění způsob, jakým občané interagují s úřady a jakým tyto úřady mezi sebou sdílejí informace. Nejde jen o technologický upgrade, jde o institucionální a procesní transformaci, která zasáhne hluboko do každodenní praxe orgánů územní samosprávy. Obce, jakožto nejbližší a pro občany nejviditelnější článek veřejné moci, se ocitnou v první linii této změny, kdy se z tradičních „vrátných“ informací a služeb promění v digitální „průvodce“, schopné s pomocí EUDI rychle, bezpečně a efektivně ověřovat a poskytovat klíčové údaje a služby.

Právní rámec pro EUDI tvoří nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (tzv. nařízení eIDAS), které bylo 11. dubna 2024 revidováno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1183 – známým