Další vzdělávání pedagogických pracovníků – aktualizace § 24 ZoPP již od 1. 9. 2023

Článek má za cíl připomenout doplnění § 24 Zákona o pedagogických pracovnících, kdy dané ustanovení zaručuje pedagogickým zaměstnancům čerpat si volno k samostudiu, a to za níže uvedených podmínek:

a) Poskytování a případné krácení dnů k umožnění samostudia pedagogických pracovníků ve vazbě na jejich pracovní úvazek:

K uskutečnění dalšího vzdělávání formou samostudia stanoví zákon nárok pedagogického pracovníka na 12 pracovních dnů volna ve školním roce, určených k samostudiu. Toto pracovní volno je výslovně vztaženo k umožnění samostudia, a nelze je tedy využít např. k účasti ve studijních programech akreditovaných institucí, jejichž studium uložil pedagogickému pracovníkovi zaměstnavatel v rámci obecné povinnosti zaměstnance prohlubovat si kvalifikaci. Na druhou stranu ovšem může pedagogický pracovník využít tohoto volna k účasti na vzdělávání, kurzu nebo studijním programu, který si sám neformálně zvolil, či sdílením zkušeností.

b) Náhrada platu:

Za dobu tohoto volna přísluší pedagogickému pracovníkovi náhrada platu. Nejde však o klasickou náhradu ve výši průměrného výdělku (na jejíž výpočet se vztahuje § 353 Zákoníku práce), ale ve výši ušlého výdělku, na který by zaměstnanci vznikl nárok, pokud by toto volno nečerpal! Z okolnosti, že za dobu tohoto studijního volna přísluší nikoliv plat, ale náhrada platu, lze dovodit, že doba volna určeného k samostudiu není považována za výkon práce, ale za druh pracovního volna. Zákon zde výslovně uvádí, že se toto volno považuje za překážku v práci na straně zaměstnance. Proto na tuto dobu zaměstnanci nelze ukládat např. nějaké